Betonové stavby (1917)

Ergänzungsheft zum Teil 1b - Betonbauten

1. Obecně

Beton je nejpevnější stavební materiál, který lze použít ve velkém měřítku k výstavbě palbě a bombám odolných úkrytů. Je nepostradatelný v určitých terénních a půdních podmínkách (vysoká hladina spodní vody, těžko zpracovatelná půda, rozpadající se skály, dunový písek) a pro stavby pro speciální účely: strážní stanoviště, úkryty pro kulomety, pěchotní a dělostřelecká pozorovací stanoviště, velitelská stanoviště, signální stanoviště, kulometné objekty, úkryty pro děla pro blízkou nebo boční palbu.

Požadované ochrany lze dosáhnout pouze tehdy, pokud jsou stavební práce bezchybné. To vyžaduje: klidnou bojovou situaci, dostatečné zajištění stavebního materiálu a vycvičeného personálu pod odborným dohledem, maskování proti pozorování ze země i ze vzduchu, před i během výstavby.

Srovnání betonových a kavernových úkrytů dává pro první z nich následující výhody a nevýhody:

I. Výhody

• Rychlá připravenost posádky k boji
• Větší bezpečnost vchodů
• Lze vybudovat v jakémkoliv typu půdy
• Možnost dobrého bezpečného pozorování
• Zdravější pobyt díky lepšímu větrání, čistotě a suchu
• Snížené riziko zaplynování a snadná likvidace vnikajícího plynu
• Snazší údržba a po dokončení nezávislost na počasí

II. Nevýhody

• Velké náklady na práci, stavební materiál, dopravní prostředky a čas na výrobu
• Možnost odborného provedení pouze pod vedením proškoleného personálu
• Obtížnost zamaskování výkopové jámy a provedení stavby proti pozemnímu a vzdušnému pozorování
• Bezpečnost až po úplném vytvrdnutí betonu, tzn. po cca 4 týdnech
• Závislost stavebních prací na počasí
• Větší vystavení posádky tlaku vzduchu a zvuku detonujících projektilů.

Hlavní nevýhody kavernových úkrytů:

Malou propustnost východů a neúplné zabezpečení vchodů lze jen částečně eliminovat spojením s betonovým objektem výstavbou velkých krycích betonových stropnic (viz obrázek 1).

Každopádně podle toho, zda je možné překonat výše popsané nevýhody, je nutné určit, kde mají být stavěny betonové a kde kavernové úkryty.

2. Organizace výstavby

Předpokladem profesionální a rychlé výstavby je standardizace betonový objektů a vytvoření úzké organizace na lokální úrovni.

V čele této organizace stojí generál nebo štábní důstojník ženistů z Vrchního velitelství armády (A.O.K). Až do vydání vzorových projektů Nejvyšším velením armády (O.H.L.) vydává vzorové projekty pro jednotlivé objekty v armádním úseku, prověřuje stavební plány a projekty staveb zpracovávané podřízenými místními úřady, dohlíží na provádění výstavby betonových objektů a provádí jednotné školení personálu na kurzech betonáže v rámci armády a pracovních skupin.

Vydávané standardní vzory objektů, které jsou přizpůsobeny místním podmínkám, musí odpovídat zásadám výstavby betonových objektů.

Místní pracoviště musí zajistit, že při výměně divizí budou nově příchozí jednotky pokračovat v práci podle vypracovaných stavebních plánů a návrhů.

3. Obecně o síle betonu

Hodnoty uvedené v předpisu představují minimální rozměry, které se ukázaly jako dostatečné, pokud je výstavba provedena dobře.

Pokud o kvalitě výstavby panují pochybnosti, lze rozměry zvětšit. Podrobnosti viz čl. 8 a, b, c. Každé zvětšení hmoty objektu znamená kvůli zvýšení pracnosti na jednotlivých staveništích snížení počtu staveb, které lze celkově postavit. Proto je třeba se vyvarovat zbytečných navýšení.

4. Maskování

Před zahájením stavby by měly být pokud možno pořízeny letecké snímky, aby bylo zajištěno, že staveniště včetně všech skladovacích prostor, příjezdových komunikací a železnic bude zcela chráněno před leteckým průzkumem pomocí maskovacích systémů. Během výstavby je třeba přebytečnou zeminu široce rozložit a vhodně zakrýt. Hotová stavba by měla být zakryta zeminou, na stropnici pokud možno ne méně než 0,50 m.

Průzory je těžké skrýt před pozorováním. Bylo by žádoucí zcela upustit od štěrbinového pozorování a místo toho zřídit postavení pro binokulární periskop (periskop) nebo stanoviště s průlezem pro pozorování v noci (nákres 2).

Pro těžký kulomet: v zásadě se doporučuje palba přes hranu zákopu a výstavba betonového úkrytu pro těžký kulomet s obsluhou.

Klamné objekty a maskování jsou cenné pro rozptýlení nepřátelské palby.

5. Velikost objektů

Velmi malé objekty jsou odhazovány silnou dělostřeleckou palbou a jsou neekonomická.

Strážní stanoviště tedy není vhodné stavět podle Sborníku části 1b „Předpisů pro zákopovou válku“, obrázky 41 až 44, ale mělo by být připojeno k úkrytu, například podle obrázku 45.

V týlu jsou stavěny úkryty pro maximálně 2 výpadové skupiny.

6. Půdorysy

Nejvhodnější jsou co nejjednodušší typy staveb. Směrem k nepříteli je třeba se vyhnout silně vystupujícím úhlům vnějších stěn.

Je třeba se vyhnout výklenkům, které oslabují vnější stěny.

Ubytování a pozorování, pokud je prováděno průzory nebo stropem s odolností pouze proti střepinám, je třeba oddělit, např. podle části I B, obrázek 45. Pozorovací stanoviště a výklenky pro pozorovací zrcadla není vhodné umisťovat v prodloužení vchodu, srov. obrázek 3. Ubytovací prostor musí být vždy oddělen od chodby.

 

7. Stavební materiály

A. Železobeton

Stropy, stěny vystavené palbě a podlahové desky, zejména při vysoké hladině podzemní vody, by měly být pokud možno vyrobeny ze železobetonu. Při nedostatku železné kulatiny lze u staveb s použitím plátů zakřiveného vlnitého plechu (Heinrich) upustit od železné výztuže.

Vnitřní stěny, kromě prostoru vchodů, by měly být vždy vyrobeny z běžného dusaného betonu.

Musí být dodržena předpisová ustanovení týkající se spotřeby cementu.

B. Železné výztuže

Na stropech a stěnách je požadováno rovnoměrné rozložení železné výztuže po celém průřezu.

Toho je dosaženo jednoduchou konstrukcí s přímými podélnými a příčnými tyčemi v pravém úhlu k sobě, které jsou odborně vzájemně spojeny.

Kolejnice, I-nosníky a pražce mohou být použity pouze jako vnitřní obložení nebo nosná vrstva, jako vnější nárazová vrstva nebo jako železné vložky do podlahových desek, které jsou vystaveny pouze výbušnému účinku a nikoli přímému nárazu projektilů, protože zkušenosti ukazují, že při dopadu na stropy a stěny pákový efekt železného materiálu způsobí odtržení celé vrstvy.

C. Železobetonové bloky

Ani při nejpečlivějším provedení stavby ze skládaných železobetonových bloků s jejich pečlivým spojováním a prováděním vodorovného a svislého kotvení nedosahují stavby odolnosti dobrých betonových staveb. Je třeba je brát pouze jako poslední možnost. Železobetonové nosníky pro zabezpečení vchodů kavernových úkrytů se neosvědčily.

D. Vrstvy kamene

Jsou užitečné pouze tehdy, jsou-li při stavbě spojovány do vrstev maltou. Kamenné výplně o tloušťce 1,50 m bez pojiv je možné lehkou polní houfnicí čistě prostřelit.

8. Jednotlivé komponenty

A. Základová (podlahová) deska

Stanovené tloušťky jsou obecně dostatečné. Pouze v případě podzemní vody by měly být zvýšeny na 1 m pro palbě odolné konstrukce a 1,25 m pro konstrukce odolné proti bombám.

B. Stěny

V rozporu s předpisy byly obvykle vybudovány příliš slabé ve srovnání se stropy. V případě nepředpisového provedení stavby (v blízkosti nepřítele, noční práce) lze tloušťku palbě odolných stěn zvýšit na 1,25m. Týlové stěny jsou k ochraně před tlakovou vlnou z vybuchujících min budovány s tloušťkou 0,50 m u palbě odolných staveb, a 0,60 m u staveb odolných proti bombám (viz I b 58 str. 36). Je vyžadováno dobré spojení se základovou deskou a stropnicí.

Pokud je to možné, měly by být vnitřní stěny obloženy dřevem, které chrání před betonovými odštěpky a tlumí hluk. Pokud není dřevěný obklad ponechán na svém místě, je nutné pro jeho připevnění zabetonovat hmoždinky podle obrázku 4.

C. Stropnice

Zvyšující se tloušťka stropu ztěžuje skrytí objektu před pozorováním a ochranu východů před zasypáním. V případě nepředpisového provedení stavby (v blízkosti nepřítele, noční práce) lze tloušťku u bombám odolných stropů zvýšit na 1,25 m, u palbě odolných na 1,00 m.

Všechny stropnice musí být zevnitř podložené. U vodorovných stropů tvoří vnitřní vrstvu zásadně vedle sebe položené kolejnice nebo nosníky, které se pokládají v rozestupech (až 30 cm podle požadované tloušťky) s mezi ně zasunutými fošnami. Je vyžadována dostatečná podpora pro všechny nosné části (viz obrázek 5).

Odolnější jsou klenuté stropy, zejména železobetonové s klenbou z vlnitého plechu (Heinrich). Při přípravě stavebních návrhů je třeba brát ohled na dostupné panely z vlnitého plechu.

Slabší plochý vlnitý plech je přípustný nanejvýš do 1 m rozpětí stropnice, dvojitě kladené vlnité plechy nebo železniční pražce do 1,50 m bez nosné podpěry.

D. Vstupy

Přímé vstupy nebo vstupy podle obrázku 6 jsou povoleny pouze pro menší stavby a měly by být pokud možno navrženy jako (oboustranně) průchozí. V ostatních případech musí být vchody zalomeny na ochranu před úlomky granátů a tlakem vzduchu, aby vnitřní vstupní dveře uzavírající úkryt nemohly být zasaženy střepinami a výbušné plyny měly možnost uniknout. Nejvhodnější forma vstupu viz obrázek 7. Nevhodné vstupy viz obrázek 8 a 9.

 

 

Pokud je počítáno pouze s pohybem mužstva, měl by být vnější otvor široký 0,70 m, u menších budov 0,60 m.

Vnitřní chodba je širší. Vnitřní protitlakové dveře musí mít 30 cm volný prostor.

Pro těžký kulomet na polní lafetě musí být první zabočení široké 1,0 m a druhé 1,25 m, nejlépe však 1,50 m široké. Pokud není vchod zalomený, stačí šířka 0,8 m. Výška vstupu je obecně 1,80 m.

Pokud existuje pouze jeden východ, musí být vytvořen další průlez (0,60 m x 0,60 m), který je uzavřen pytli s pískem.

Ochrana vstupů samostatně stojící příhradovou stěnou je zbytečná. Obdobně je chybné také překrýt přístupový zákop před vchodem (viz obrázek 10).

Strop nad vstupem se schody nesmí výrazně oslabit strop úkrytu (viz obrázek 11).

E. Protitlakové dveře

Protitlakové dveře nabízejí další ochranu proti hluku a výbušným plynům. Podmínkou je jejich umístění na chráněná místa a dostatečný doraz na obou stranách, aby nedocházelo k zaseknutí.

Protitlakové dveře jsou také vyžadovány v interiéru, aby došlo k oddělení pouze střepinám odolných částí stavby. (Pozorovatelny I b, obrázek 45).

F. Střílny, okna, větrání

Je třeba se vyhnout jakýmkoli otvorům v betonových stěnách a stropech, které nejsou nezbytně nutné. Střílny vystavené pozorování a nepřátelské dělostřelecké palbě jsou k ničemu. Také v týlových stěnách jsou jakékoliv nezbytné střílny co nejmenší a osazené uzávěry (viz obrázek 12).

 

Nevýhodná jsou také okna a větrací šachty. Tam kde existují, jsou uzavřeny železnými okenicemi nebo pytli s pískem.

Otvory pro ventilaci mají pouze nezbytně nutný průměr (15 cm). Proti nepřátelským ručním granátům jsou osazeny kulatou železnou mřížkou (viz obrázek 13).

G. Pozorování

Možnost pozorování stropem má v zásadě každý betonový bojový objekt.

h. Schodišťové šachty z kaveren, které ústí do betonových úkrytů, se budují směrem k nepříteli tak, aby horní část šachty byla chráněna betonovou stropnicí úkrytu (viz obrázek 14).

 

i. V příručce „Betonierungsanleitung für das Feld“ zobrazené betonážní stupně (obrázek 38) jsou vhodně realizovány podle obrázku 15 tak, že jednotlivé vrstvy jsou přitlačeny k sobě narážejícími projektily a nejsou od sebe odlamovány podle obrázku 16.