Oderstellung

V roce 1926 se rozbíhá výstavba v okolí Kostrzyna a Glogowa (v obou případech nová opevněná linie, v případě Glogowa pouze několik kilometrů vzdálená od Polska). Stavební práce se ovšem nepodaří utajit. A tak je velmi záhy výstavba odhalena. Do Paříže je svolána konference k tomuto tématu, která v roce 1927 rozhodla, že zákaz výstavby platí pro celé Východní Prusko s výjimkou tzv. Heilsbergského trojuhelníku. Výstavba je zakázána také na celém území na východ od Odry a v případě Pomořan platí 50 kilometrů široké pásmo od hranic s Polskem a od pobřeží Baltského moře. Bylo ovšem povoleno modernizovat již existující opevnění a to i v zakázaných zónách a navíc byly určeny i prostory, ve kterých může Německo provádět pevnostní výstavbu. V případě Oderstellung šlo tedy pouze o posunutí pevnostní linie z pravého na levý břeh.

V roce 1928 vznikají nové projekty objektů pro těžké kulomety v pancéřových deskách o síle 8 cm. Jedná se o velice jednoduché malé stavby pro boční palbu s označením Unterstand für ein M.G. mit Schartenplatte. Kromě bojové místnosti obsahují pouze malou předsíň, která zároveň slouží pro potřeby protiplynové ochrany. Venkovní dveře jsou pancéřové, vnitřní jsou již pouze oplechované dřevěné. Jejich výstavba probíhá až do roku 1932. V prostoru Oderstellung bylo do té doby postaveno okolo 80 malých železobetonových objektů s maximálně dvěma místnostmi (v roce 1932 jsou již stavěny také větší oboustranné pevnůstky). Obrana byla soustředěna především v blízkosti železničních a silničních mostů, brodů a přívozů.

Hlavním úkolem zdejšího opevnění bylo krytí severního křídla armády, která by vedla ústupové boje ve Slezsku. K tomuto účelu byly také připraveny plány na výstavbu opevnění na řekách Hotzenplotz, Neiße a Katzbach (Osoblaha, Nysa a Kaczawa). Po celou dobu bylo kalkulováno s tím, že se do případného konfliktu nevloží také Československo. V tomto případně by obrana ve Slezsku byla bezpředmětná.

Rok 1933 probíhá ve znamení velkých změn v celém Německu. K moci se dostává Adolf Hitler, který se nijak netají svým postojem k Versailleské smlouvě. V rámci jeho opatření na zamezení nezaměstnanosti vzniká množství pracovních oddílů (FAD), které jsou ve velkém nasazovány na budování zátarasů a na výkopové práce. V srpnu 1933 jsou vydány směrnice na stavbu nových tříd objektů v odolnostech A až D s předepsanými tloušťkami stěn a stropů. Zároveň dochází k první standardizaci pancéřových desek, dveří, výšky místností, chodeb atd. Na řadu přichází také první použití pancéřových kopulí s jednou až šesti střílnami (na Oderstellung byla používána výhradně dvoustřílnová polokopule 3aP7 a to v objektech z roku 1935). Výstavba podél Odry však v období 1933 – 1934 probíhá pouze velmi pomalu a soustředí se do okolí větších měst.

Foto
Pozorovací zvon 9aP7 bojového objektu z roku 1935, který byl vestavěn do protipovodňového valu

Velmi řídká linie opevnění vybudovaná v letech 1932 - 1934 začínala na předměstí Breslau (Wroclaw) a končila ve Fürstenbergu (Eisenhüttenstadt). V letech 1935 - 1936 je přistoupeno k opevňování celé délky Odry zhruba v prostoru Parchwitz (Prochowice) - Deutsch Nettkow (Nietkowice). Křídla linie nebyla dále zesilována. První linie objektů je stavěna přímo na jejím břehu, případně je "vestavěna" do protipovodňového valu. Na nejohroženějších místech je navíc budována druhá linie ve vzdálenosti 500 - 1500 metrů, kde těžiště obrany spočívá na objektech určených pro přímou palbu 1 - 2 těžkých kulometů.

Kromě průzorů v pancéřových deskách, mohly pozorování zajišťovat také periskopy v pancéřových deskách, umístěných na stropnicích objektů, a později především pozorovací zvon 9P7. Ve stavbách z roku 1935 se jedná především o typ 9aP7, který produkovala společnost Gruson se sídlem v Magdeburgu. V případě Oderstellung hrají důležitou úlohu také pasivní úkryty pro 1 - 2 výpadové jednotky. Na exponovaných místech mohly také úkryty disponovat pozorovacím zvonem, případně periskopem v pancéřové desce.

Nutno podotknout, že se opevnění podél Odry nikdy netěšilo přílišné pozornosti, a tak se výstavba objektů oproti jiným liniím poněkud vlekla. I tak se však podařilo v tomto prostoru dokončit přes 700 objektů různých typů, odolností a účelu. Přibližně 330 bylo určeno k palbě těžkých kulometů, velký podíl zde měly také pasivní úkryty. Hlavní část linie byla vybudována v prostoru Parchwitz (Prochowice) - Deutsch Nettkow (Nietkowice). Největší intenzity dosáhla výstavba v letech 1935 – 1936. Číslování objektů zahrnutých do hlavní části linie opevnění, která je v polských pramenech označována jako „Linie střední Odry“, začínalo číslem 93, poslední objekt s číslem 777, který byl zabudován do náspu železničního mostu na trati Czerwiensk – Nietkowice, tedy zhruba o 800 metrů dále, než na severní straně řeky Odry začínala pevnostní linie Nischlitz-Obra.

Foto
Objekt pro boční palbu těžkého kulometu z první stavební fáze probíhající v letech 1930 - 1932

Řídká linie objektů pokračuje dál od č. 777 ve směru Krosno Odrzańskie. Ještě dál západním směrem byl vybudován uzávěr například v okolí Fürstenbergu (nyní Eisenhüttenstadt). Obdobná situace panuje také na jižním křídle Oderstellung. Linie od osady Kwiatkowice dál jižním směrem poměrně velkým počtem pevnůstek až po Wroclaw, velká část z nich je však zcela zničena (s výjimkou patrně 4 objektů).

Jelikož se jedná o relativně dobře zachovalou opevněnou linii, která je položena nejblíže České republice (s výjimkou opevnění v Horním Slezsku), rozhodně alespoň některé její části stojí za návštěvu.

Typologie objektů vybudovaných na Oderstellung

Vybavení objektů vybudovaných na Oderstellung

Současný stav opevnění

K prvnímu ničení objektů došlo bezprostředně po jejich obsazení Rudou armádou. Jednalo se však o poměrně omezený rozsah destrukcí a pancéřové prvky byly ponechávány na svém místě. Demolice však pokračovaly od roku 1945 dalších 16 let. Primárním cílem byly ty objekty, které by mohly v případě budoucího válečného konfliktu bránit možný postup jednotek ve směru východ - západ a to ze strategických důvodů. To se stalo osudným naprosté většině objektů v prostoru Wroclaw – Milsko.

Ušetřeny byly pouze některé z těch, které se nacházely v obydlených oblastech, nebo v blízkosti důležitých komunikací (obvykle pod železničními a silničními mosty). Jistou šanci měly také pevnůstky vestavěné v protipovodňových valech a nacházející se v nepřístupných místech. V tomto případě již docházelo také k těžbě pancéřových prvků. Tomuto ničení byla ušetřena ve větší míře pouze nejsevernější část Oderstellung, která chránila přechody přes řeku ve směru sever – jih a tudíž nebyla považována za nijak použitelnou v případě budoucího konfliktu. Množství zachovalých objektů postupně narůstá v prostoru Milsko – Cigacice. Přibližně od osady Wielobloto se již nachází poměrně zachovalá linie opevnění. V prostoru Wroclaw – Milsko tak bylo zničeno něco přes 97% všech postavených objektů. Severním směrem je situace o poznání lepší a některé části linie jsou zde kompletně zachovalé.

V posledních 20 letech se však objevilo několik nových nebezpečí. Po katastrofálních povodních na konci 90. let bylo přistoupeno k rekonstrukci a navyšování protipovodňového valu v úseku Tarnawa – Krosno Odrzanskie, díky čemuž postupně mizí většina objektů vestavěných do původní protipovodňové hráze. Bezprostředně po povodních tak byla zasypána řada objektů v prostoru Cigacic, včetně těch vyzbrojených pancéřovými polokopulemi 3aP7 pro těžký kulomet. Ve směru Milska je situace obdobná. Nejnověji probíhaly stavební práce v prostoru Pomorsko – Brody, kde bylo v průběhu roku 2013 zavezeno několik dalších zcela zachovalých objektů (týká se úseku č. 745 – 757). V prostoru Brody – Krosno již také proběhlo jisté navyšování valů, díky kterému byly zasypány čelní strany většiny objektů, otázkou zůstává, zda zde nebudou práce dále pokračovat.

Foto
Modernizace protipovodňového valu v okolí Pomorska v roce 2013

Druhým a patrně ještě větším nebezpečím jsou zloději, kteří v posledních 15 letech odvedli neuvěřitelný kus práce. Kradeny jsou celé pancéřové zvony (3aP7 i 9P7), pancéřové desky 7P7 i pancéřové dveře a to včetně zárubní. Tam, kde bylo možné ještě v roce 2000 nalézt v podstatě zachovalé objekty, se dnes nacházejí pouze betonová torza. V některých případech je až neuvěřitelné co vše je možné ukrást. Severně od Krosna se nachází bojový objekt pro boční palbu těžkého kulometu z roku 1932, ze které bylo nedávno vyříznuto absolutně vše kovové, což především v případě zabetonovaných futer pancéřových dveří muselo dát neuvěřitelnou práci. Pancéřovou desku nezachránilo ani její částečné zasypání zeminou. Zatím jedinými objekty, od kterých se zloději drží dál, jsou ty, které byly vestavěny do protipovodňových valů. Všechny ostatní jsou nemilosrdně systematicky ničeny.

Seznam zachovalých pancéřových prvků

Pozorovací zvony 9P7 byly osazovány do objektů Oderstellung velmi často. Značná část jich pochází z roku 1935 a byla produkována společností Gruson v Magdeburgu – tyto zvony nesou označení 9aP7. Níže je uveden výčet objektů, ve kterých se zachoval tento pancéřový prvek, nebo se zde nachází alespoň jeho část.

V rámci Oderstellung bylo v roce 1935 vybudováno celkem 5 objektů pro přímou palbu těžkého kulometu z pancéřové polokopule typu 3aP7, která disponovala pouze dvěma střílnami a třemi pozorovacími průzory. V současné době znám lokaci tří těchto objektů, ve všech se zachovala alespoň část této kopule.

  • č. 394 - MG-Stand mit 3aP7 (východně od Glogowa - objekt vyhozen do povětří, většina kopule odříznuta autogenem)
  • č. 656 - MG-Stand mit 3aP7 (severně od Milska - objekt vyhozen do povětří, většina kopule odříznuta autogenem)
  • č. 705 - MG-Stand mit 3aP7 (Cigacice - zcela zachovalý objekt včetně kopule, bohužel také zcela zasypaný při rekonstrukci protipovodňového valu)
  • č. 721 - MG-Stand mit 3aP7 und Kleinstglocke (Cigaacice - zcela zachovalý objekt včetně kopule a pozorovacího zvonu, opět zcela zasypán při navyšování protipovodňového valu)

Patrně ve třech exemplářích se zachovala pancéřová kasemata 5P7 (2x Radoszyce, 1x Glogów), na kterou není možně nikde jinde v Polsku narazit. Kromě pancéřové desky se střílnou a pozorovacím průzorem disponovala také pancéřovou stropnicí střelecké místnosti. Své použití nacházela tam, kde bylo nutné především z maskovacích účelů snížit výšku stavby. Pancéřová kasemata zde tak nahrazovala betonovou stropnici objektu. Ve stavebních předpisech se jejich nasazení předpokládalo především v otevřeném terénu, kde nebylo možné objekty efektivně maskovat.

Originální mapové podklady

Originální inventární mapy Oderstellung z 12.10.1944 v měřítku 1:25.000 (Unterlagen der Ia-Abteilung des Kommandanten der Festungsdienststelle Breslau) jsou k dispozici online na stránkách http://wwii.germandocsinrussia.org.

Mapa
Inventární mapa Oderstellung z října 1944 Zdroj: germandocsinrussia.org
Fotografie Výřez prostoru Cigacice z inventární mapy z roku 1944
Fotografie Výřez linie opevnění severně od Czerwiensku (Rothenburg) z inventární mapy z roku 1944
Fotografie Výřez linie opevnění severně od Czerwiensku (Rothenburg) z inventární mapy z roku 1944

Navštívené lokality

Popis zachovalých úseků Oderstellung vychází z terénních průzkumů v letech 1996, 2000, 2003, 2013, 2017, 2020. Nejedná se tedy o zcela vyčerpávající výčet dodnes zachovalých objektů. I přes rozsáhlé destrukce i aktuální ničení je zde situace o poznání lepší, než například na Pommernstellung, nebo na řadě opevněných linií v bývalém Východním Prusku z tohoto období, kde lze zachovalé objekty často spočítat na prstech jedné ruky. Situace však není lepší ani v Německu, kde se na obdobných postaveních Wetterau-Main-Tauber-Stellung a Neckar-Enz-Stellung zachovaly z několika stovek vybudovaných bojových objektů neporušené pouze jednotky staveb.

Navštívené lokality jsou řazeny od jihu k severu, přičemž za nejzajímavější lze označit prostor mezi obcí Milsko a městem Krosno Odrzańskie.